Informace o nás

Z HISTORIE

Se jménem Josefa F. Karase je naše knihovna spjata již od roku 1932, kdy se ještě všechny její knihy vměstnaly do dvou skříní umístěných ve třídě zdejší školy. Dnes už nám nikdo nepoví podrobnosti o pojmenování knihovny, není zachován písemný záznam z té doby. Byla to asi početná skupina Hutišťanů, která se zúčastnila roku 1931  Karasova pohřbu v Dluhonicích u Přerova a ti pak pravděpodobně iniciovali pojmenování knihovny – Karasova veřejná knihovna. Ta se však za  německé okupace musela tohoto názvu vzdát. Karasovy knihy byly pro svoji snahu rozvíjet u čtenářů sociální a národnostní uvědomění odstraněny a s nimi byl z budovy odstraněn i nápis. Ten byl celá dlouhá léta odložen a zapomenut na půdě školy a teprve po šedesáti letech r.1977 byla knihovna na slavnostním vzpomínkovém večeru opět přejmenována z místní na Karasovu.

V roce 2007 byla knihovna přestěhována do nově zrekonstruovaných prostor v základní škole.

Čelní stěnu vstupní místnosti knihovny zdobí velký portrét J.F.Karase, který po smrti dcery spisovatele, národopisné pracovnice paní Vilmy Volkové, věnovala rodina čtenářům, aby jim připomínal osobnost, jejíž jméno je trvale zapsáno v názvu naší knihovny.

KDO BYL JOSEF FRANTIŠEK KARAS

Josef František Karas, spisovatel a novinář, se narodil roku 1876 v Tišnově. Působil jako novinář v Brně, Ostravě a Olomouci. Od roku 1911 byl ve Valašském Meziříčí redaktorem týdeníku Palacký. Účastnil se veřejného, kulturního i osvětového života. V jeho tvorbě jsou nejčastější historické prózy. Náměty čerpal zejména z dějin Moravy a Slezska, které jiní autoři opomíjeli. Proto mu začali říkat „Moravský Jirásek“.

Byl asi nejplodnějším autorem své doby, napsal kolem 150 beletristických děl. Valašské historii jsou věnovány povídky Božec Adamec, Valašská vojna, Portášské historie a román Pod kosou.

Podstatnou část ze svých beletristických děl napsal J.F.Karas na Hutisku v Zákopčí. Stará dřevěnice ve strmém svahu na samotě uprostřed lesů se stala na 12 let jeho milovaným domovem.

Starost o pětičlennou rodinu, vysilující práce novináře a spisovatele i drsné valašské zimy, to vše se nakonec  projevilo na Karasově zdraví. Teprve nemoc ho vyhnala z milovaných valašských hor do nížin v Dluhonicích u Přerova. Tam ve věku 53 let umírá.

12. 5. 1982 byly ostatky J.F.Karase uloženy na Valašský Slavín v rožnovském skanzenu. Po půl století se tak znovu vrátil na Valašsko, které tolik miloval.

SPOLUPRÁCE s ostatními knihovnami

Knihovna má uzavřenou Smlouvu o spolupráci s Městskou knihovnou v Rožnově pod Radhoštěm, která poskytuje Karasově obecní knihovně:

• metodickou pomoc při revizi a aktualizaci knihovního fondu
• zpracovává statistiky o činnosti knihovny
• zpracovává knihovní fond pořízený z prostředků obce
• základní servis informačních a komunikačních technologií
• literární besedy a informační lekce pro žáky ZŠ