KNIHOBUDKY - ROK POTÉ

Před rokem bylo v naší obci instalováno celkem pět knihobudek:  jedna před knihovnou u školy, dvě v centru obce ( u dětského hřiště a na parkovišti), jedna na koupališti a jedna u Fojtky. Místo, kde se budky nacházejí, určuje obsah, tedy žánr nebo typ knih. Tzn. na koupališti se nabízí lehký žánr, krátké čtení, u dětského hřiště nebo u školy knihy pro děti atd.

Knihobudky nejsou běžnou záležitostí. Pokud si „vygůglujete“ mapu knihobudek, zjistíte, že se objevují většinou ve velkých městech.  Menší města nebo obce se knihobudkami nemohou pyšnit, protože tam prostě nejsou. V našem okolí se nachází jedna knihobudka v Rožnově pod Radhoštěm,  Vsetín se chlubí dvěma knihobudkami , jednu najdete ve Francově Lhotě a to je – podle dostupných materiálů – vše. Máme se tedy čím pyšnit.

Po roce můžeme konstatovat, že vybudovat knihobudky byl dobrý nápad. Jsou využívané, nejvíce frekventované jsou pochopitelně ty v centru obce a u školy. Zájemci si knihy odnášejí domů, nebo do nich nahlížení při čekání na autobus, odpočinku, na výletě apod. Knihy si půjčují také registrovaní čtenáři knihovny, protože nestihli dojít do knihovny a čtivo došlo. Často můžeme vidět maminky, které se svými dětmi navštívily dětské hřiště u obecního úřadu, jak si listují v knihách, čtou dětem a také si půjčují knihu domů.

Pochopitelně nic není zcela bez problémů, i knihobudky přinášejí starosti.  Někteří lidé si pletou knihobudky s kontejnerem a dávají do budek knihy, které jsou plesnivé, špinavé, roztrhané, v lepším případě zastaralé, tendenčně a ideově zaměřené, objevují se noviny, letáky apod. Nevadí, když do budky dáte knihu, kterou už nepotřebujete. Musí to být ale kniha nová, v každém případě čistá, taková, která ještě může sloužit.

Anebo jste přesvědčeni, že tři plesnivé díly románu Vojna a mír je to pravé ořechové pro děti, které se pohoupaly na koníkovi, zvládly prolézačku nebo stěnu a nyní si budou číst o Napoleonovi v zatuchlém sklepním vydání?